Lucie Suchá Groverová

Jak jsem v  prvním dílu slibovala, vplujeme  dnes lehce, ale rázným plaveckým stylem do Brány s názvem POROD, tedy tématu, které se týká každého z nás, ať jsme žena, muž, dítě, prezident(ka) … či uklízeč(ka). Tématem, které není určeno pouze odborníkům/icím, gynekologům/žkám, porodníkům/ničkám…ale  týká se skutečně KAŽDÉHO z nás. Každého ČLOVĚKA. Představím vám  postupně jeho dvě varianty a také témata, která nám přináší do života. Předesílám, že text není nikterak “odborný” a je na vás, co si z něho vzít chcete či nechcete, jaké informace a na jaké úrovni si k němu dohledáte či nedohledáte, jakým tempem a v jakém čase ho budete či nebudete číst. Pokud jste přišli na svět, ostatně stejně jako já a většina z nás,  jinak než “přirozeně”, nebo  jinak než “přirozeně” přišly na svět vaše děti, neklesejte prosím na mysli. Na každého z nás tady na světě čekají životní lekce “ušité právě jemu na míru” a známá okřídlená věta praví, že nikdo nedostane naloženo víc než unese.Účelem tohoto text

Moje maminka se poctivě držela pořekadla:stromek se má ohýbat dokud je mladý. To je stejně zvláštní, ta česká pořekadla, a ještě zvláštnější je, jak jsou schopní je úplně bezduše a co víc - nevědomě i naplňovat, na první pohled inteligentní lidé. Třeba: V nejlepším je třeba přestat...Kdyby tohle platilo, nikdo z nás by tady nebyl. Nebo: Pod svícnem bývá tma...No jasně, ale všude kolem svícnu je světlo, tak proč se budu zaměřovat na tmu pod svícnem, pokud mi jde o světlo. A pokud mi jde o tmu, tak se zaměřím na tmu a nevytvářím přísloví beze smyslu. A navíc, světlo a tma k sobě patří, tak co tím chce básník jako říct? Nebo: Všude je chleba o dvou kůrkách...A co třeba v Indii, Nepálu, Africe...? Vždyť tam chleba ani kůrky nemá. A: Stromek se musí ohýbat , dokud je mladý...To už je vysoká univerzita hlouposti.Výsledná podoba rostoucího stromku má být ohnutý strom? Ohnutý strom, jehož plodům určím podle výpočetní tabulky, kdy dozrají, a pokud spadnou dříve, než je stanovený termín, označím

Žilo bylo jedno království a v něm krásná princezna…No a jak už to tak bývá, jednoho dne se někam ztratila, někdo ji unesl, zmizela, nebo tak něco. Král dal zavolat tři prince a svěřil se jim s celou situací. Bylo potřeba konat. Jeden z princů měl plán a také plno rádců a neustále ten plán vylepšovali, vyhledávali všemožná nebezpečí, zkoumali zdravotní stav prince, aby vyrazil v ten správný čas a cestou třeba někde pod vlivem erupcí na slunci nezkolaboval. Jeden měl strach. Jeden měl odvahu a vyrazil. Šel cestou necestou, tam kam ho táhlo srdce. Když na něj volali, strašili, lákali zlatem, stříbrem i drahokamy, ani se neohlédl, protože tam neukazoval jeho “kompas” - srdce. Když došel k propasti přes kterou nebyl most, udělal stejně krok, protože podle “kompasu” věděl, že jinudy cesta nevede…V tom přiletěl drak a přes propast ho přenesl. Princ se mimo jiné dozvěděl, že není třeba se draka s celou jeho ohromující živelnou energií bát, ale že na něm lze létat… Který princ si vzal princ